I když vím, že hořím, něco mě zebe

Výstava: 9. 12. 2023 – 26. 1. 2024
Vernisáž 8. 12. 2023 v 18 hodin
Vystavující: David Čumalo
Kurátoři: Jan Kieweg, Karolína Lapešová

Vernisáž výstavy Davida Čumala I když vím, že hořím, něco mě zebe.

Zahájení proběhne 8. 12. 2023 v 18 hodin v Galerii Na Věky (Na Doubkové 2040/8, Praha 5).

Péče je obecně brána jako praktika, kterou můžeme vykonávat vůči sobě nebo vůči jiným existencím, aniž by to bylo na první pohled zřetelné. Druhá výstava z cyklu (Ne)viditelná ruka péče s názvem I když vím, že hořím, něco mě zebe navazuje na téma péče se zaměřením na historii daného místa, a to s volným rozvinutím ke konkrétní oblasti, budově a příběhům, se kterými je provázané. Zásadní je význam genia loci a pojednání o vztahu místa a energii, která vyzařuje z konkrétní oblasti. Historie a duch místa, který na nás dýchá z každého zákoutí evangelického kostela, se spojují s osobní mytologií umělce Davida Čumala. Předmětem péče se stává kostel samotný.

Koncepce výstavy je inspirována archivem kostela Českobratrské církve evangelické na Smíchově, kronikami, fotografiemi a zápisy odkrývacími historickou významnost místa. Název výstavy vychází z textu písně skupiny Psí vojáci a evokuje v autorovi nostalgické vzpomínky, které se prolínají expozicí. Myšlenkové návraty do minulosti, stýskání po uplynulých časech a melancholie vyvstávající na povrch s přicházející zimou.

David Čumalo (*1992) je současným vizuálním umělcem a absolventem Akademie výtvarných umění v ateliéru Malba 1. Během studia absolvoval stáž v ateliéru Grafika 2 na AVU a zahraniční stáž na Královské akademii výtvarných umění v Antverpách. Davidova tvorba nejčastěji vzniká díky pobytu v nezvyklém prostoru, ze kterého čerpá inspiraci, a místo, které obývá se tak stává i součástí finálního díla. Pro výstavu v Galerii Na Věky se autorovi staly příbytkem kůr a sborový dům evangelického kostela, kde většina děl výstavy vznikla. David v kostele strávil značný čas, načerpal energii místa a skrze práci s archivem nalezl téma, které ho s prostorem spojuje. Autor technikou kvaše na starých kostelních prknech, které objevil, omyl a vdechl jim “nový život”, kombinuje motivy vycházející z historie smíchovského evangelického kostela, z náboženské ikonografie i z vlastní minulosti a mytologie. Veškeré elementy se spojují za účelem vyjádření nostalgie, absence tušeného i momentu osvobození.

Grafický design: Jakub Veselý

Projekt je podpořen Fakultou umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Projekt se uskutečňuje za podpory Komunitního prostoru Smíchov a Kavárny Na Věky.

Partneři: Komunitní prostor Smíchov, Kavárna Na Věky, Fakulta umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

Sponzoři: Fakulta umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem